Jdi na obsah Jdi na menu
 


Užovka obojková

3. 4. 2014

Užovka obojková (Natrix natrix) je evropský nejedovatý had z čeledi užovkovytých (Colubridae), podčeledi Natricinae a rodu Natrix. Aktuálně nejsou uznávány žádné poddruhy, ale má mnoho forem.

Rozšíření

Tento had se široce vyskytuje v nížinách kontinentální Evropy, od jižní Itálii, na Spojeném království s výjimkou Irska. Obývá i severozápadní Afriku a jihozápadní Asii. Její počty však v mnohých oblastech prudce klesají.

Vzhled

Užovka obojková je náš nejběžnější had, kolem štíhlého a dlouhého těla má 19 řad šupin.Hlavu mají mírně odlišenou podle pohlaví. Samice ji mají širší, zploštělejší a zřetelnější krk. Samci ji mají méně odlišitelnou od krku a protáhlejší. Dosahuje délky 100–120 cm. Největší exempláře v jižních oblastech však dosahují až dvoumetrové délky. Rekord je 205 centimetrů. Dožívají se až 10 let; nejstarší jedinec v zajetí se však dožil 23 let.

Barvu má různou, obvykle tmavě zelenou nebo hnědou, s charakteristickými žlutými nebo oranžovými, černě a bíle lemovanými půlměsíčitými skvrnami za hlavou. Některým jedincům půlměsíčky za hlavou chybí. Existují i exempláře šedé či černé, břicho mají však všechny užovky světlejší.

Od užovky podplomaté se kromě barvy odlišuje hlavně počtem šupin na hlavě. Užovka obojková má 7 retních štítků (užovka podplamatá 8), 1 předoční štítek (užovka podplamatá 2 až 3) a 2 až 4 záoční štítky (užovka podplamatá 3 až 5).

Způsob života a rozmnožování

Vyskytuje se většinou v blízkosti vody, ale ani tohle není pravidlo. Často se objeví na vinicích nebo v blízkosti lidských obydlí. Živí se obojživelníky.

Přes zimu ulehá do zimního spánku a páří se krátce po jarním probuzení v dubnu až v květnu. Předtím se však vždy ještě svléká. Její vejce jsou dlouhá asi jen 3 centimetry s kožovitým povrchem jsou kladena po osmi až čtyřiceti kusech (vzácně až 50) v červnu a v červenci. V některých oblastech kladou užovky vejce hromadně na jedno místo, takže se tam může najít až 1500 vajec. Většinou jsou kladena v náplavových hromadách u řek, do hromad dřeva, listí a podobně. Známé jsou také případy, kdy klade svá vejce do kompostu. Před příchodem zemědělství byly užovky obojkové daleko méně početné. Právě díky kompostům se velmi rozšířily. V poslední době však kompostů ubývá a tak ubývá i užovek. Mláďata se líhnou po šesti až deseti týdnech. Vejce potřebují teplotu nejméně 21° C. Mladí hadi jsou dlouzí 15 až 20 centimetrů a jsou samostatní ihned po vylíhnutí.

Ropucha obecná (Bufo bufo) požíraná užovkou obojkovou, okres Písek, Česko

Obrana

Užovka obojková je ve srovnání s ostatními hady neobyčejně rychlá, dokáže vyvinout rychlost až 6,7 kilometrů za hodinu. Protože nemá jedovatý aparát, na obranu produkuje pouze zapáchající tekutinu z kloaky, nebo předstírá smrt . Někdy předstírá také útok, ale neotvírá při něm čelisti. Pokud ani tento způsob obrany nezabere, tak kouše. Největším nepřítelem užovek je člověk, dalšími pak jezevci, ježci, kočky a draví ptáci. Užovky rodu Natrix však mají jedovaté sliny, které působí hlavně na obojživelníky. Pro člověka však nepředstavují vůbec žádné nebezpečí.